:: Chorvatsko blog ::

Mořské varhany a o něco mladší výtvor Pozdrav Slunci od architekta Nikoli Bašiće jsou dvě nové atrakce dalmatského města Zadar, které svou jedinečností lákají pozornost chorvatské veřejnosti a jsou moderním doplňkem kulturního a historického prostředí tohoto města. Na zadarském nábřeží v blízkosti mezinárodního přístavu a přístavu pro cruisery se mimo Mořských varhan odnedávna nachází i Pozdrav Slunci. Oba projekty pochází od stejného architekta. Pozdrav Slunci sestává ze tří stovek vícevrstvých skleněných desek, které jsou umístěny ve stejné úrovni jako dláždění nábřeží. Desky
jsou uspořádány do kruhu o průměru 22 metrů a pod nimi jsou umístěny fotovoltaické solární buňky, skrz které probíhá symbolická komunikace s přírodou.

U Mořských varhan se jedná o zvukovou komunikaci a u Pozdravu Slunce se využívá světlo. Společně s „nejkrásnějším západem slunce“ se zapínají i světelné prvky zabudované v kruhu a dle předem nastaveného programu vytváří překrásný výjev kombinace světla v rytmu vln a zvuku Mořských varhan. Fotovoltaické články v průběhu dne akumulují sluneční energii a tuto převádí na energii elektrickou, která je následně využívána v standardní distribuční síti. Na informačním displeji je zobrazeno aktuální množství energie a očekává se, že ročně se zde vyrobí 46 500 kWh elektrické energie. V podstatě se jedná o malou elektrárnu a energie z ní získaná se bude používat pro provoz Pozdravu Slunci a pro osvícení celého zadarského nábřeží. Takto získaná energie bude až třikrát levnější než běžně distribuovaná energie a Pozdrav Slunci je jedinečným příkladem spojení využití obnovitelných zdrojů energie a obnovení městského prostoru. Ve spolupráci s profesorem Maksimem Klarinem ze zadarské střední Námořní školy byla do prstence, který lemuje skleněné desky Pozdravu Slunci, zapsána jména všech zadarských svatých. Každý z těchto světců má, nebo v minulosti měl, na Poloostrově (pozn. historické centrum města) vlastní kostel. Vedle každého jména a data svátku je zde zapsána i deklinace a výška Slunce a doba trvání slunečního svitu na zadarském nábřeží v každý příslušný svátek. Tímto je zdůrazněno i spojení Zadaru a Kalendáře sv. Krševana, který významně přispěl k rozvoji značení času a astronomické navigace na samém začátku jejího používání. Pozdrav Slunci je zároveň i modelem sluneční soustavy s
příslušnými planetami a je propojen s Mořskými varhanami. Mořské varhany je speciálně upravená část nábřeží, kde je do několika řad schodů, které padají do moře, zabudováno 35 trubek o různé délce, průměru a sklonu. Na konce trubek jsou napojeny píšťaly, které hrají sedm akordů a pět tónů. Píšťaly využívají pohybu vzduchu, který je vyvolán narážením mořských vln do nábřeží a následně do uvedených trubek. Pozdrav Slunci a Mořské varhany bychom našli na začátku zadarského nábřeží a přitahují pozornost mnoha návštěvníků z řad laické veřejnosti i odborníků. Zadar tak získal další atrakci, která doplňuje četné historické a kulturní památky, jako je např. nejstarší středověká bazilika - kostel sv. Donáta z 9. století. Tento kostel je zároveň i charakteristickým znakem města.

Source: press.croatia.hr

Here are some useful links for you:

• Zadar24.com
• travel guide for Zadar
• all about Zadar
• Videos from Zadar

Mystické p?íbehy, pohádková místa, p?vodní jídla a zajímavé manifestace, které vedle tématických událostí poskytují vynikající možnosti poznávání místních obyvatel – vše je to jen malá cást zajímavého turistického p?íbehu kontinentální cásti zeme – st?edního Chorvatska, který je p?edstaven v nejnovejší image brožu?e Chorvatského turistického sdružení.

Brožura „Zámky s vyhlídkou“ – sled nabídky založené na tradici, p?írodní kráse, ale i nových turistických trendech – p?edstavuje turistické hodnoty nekolika kontinentálních chorvatských žup: Bjelovarsko-bilogorské, Karlovacké, Sisacko-moslovacké, Varaždinské, Medimurské, Krapinsko-zagorské, Koprivnicko-križevacké a Záh?ebské a p?edstavuje syntézu jejich bohatého p?írodního a kulturního dedictví.

Pod heslem „Cesta rokem“ – se dnešní ctená?i a zít?ejší hosté – seznámí s tímto velmi zajímavým a znamenitostmi bohatým krajem ve všech rocních obdobích, ale i prost?ednictvím mythologie, zvyk?, krásy a p?itažlivosti…

Jaro, léto, podzim a zima – každé rocní období zbarvené „svými barvami“, ke kterým je nutné p?idat i specificnost zp?sobu života, zvyky a báje – zkrátka pravý zdroj empirických zážitk?, které jsou pravým lákadlem pro p?íchod turist?.

Pokud vás zajímá p?íbeh o hornické zahrade, carodejnickém reji, obrazotvorném podání chorvatských pohádek, p?ejete si doslova zažít p?íbehy o pradávných chorvatských legendách nebo užívat v bohatých v?ních a chutích? P?ejete si zažít neprozkoumané kraje nadosah Záh?ebu, poznat bohatství plodné Moslovacké doliny, „pást oci“ na p?ekrásných výjevech zeleného Záho?í, P?ího?í a Mezimu?í, užívat v barokním obraze mesta Varaždinu nebo mystických legendách, které dodnes „žijí“ v okolí Karlovce a Ogulinu – vše je to pouze malá cást toho, co vám i jako turistické atrakce nabízí st?ední Chorvatsko. Zážitek by nebyl úplný, kdyby do turistické nabídky nebyla za?azena i bohatá gastronomická – krome kvalitních vín tohoto podnebí je tu i zdravá strava ekologického pestování a chuti, která vás, stejne jako celá tato oblast, vrátí do nejaké již téme? zapomenuté doby. Pohostinnost je samoz?ejme z?etelná i v bohatých možnostech ubytování v hotelech i na soukromých usedlostech, vždy jako pravá míra profesionality a up?ímného lidského p?ivítání.

P?ejete si vydat se na cestu touto, mnohým turist?m ješte neznámou cástí Chorvatska p?ed výjezdem nejd?íve proctením „Zámk? s vyhlídkou“, zd?razneme i to, že brožura, která má dokonce 129 stránek, je vydána ve 120 000 exemplá?ích v osmi jazycích – chorvatském, anglickém, nemeckém, italském, francouzském, madarském, slovinském a ceském.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Chorvatsko je destinací náboženského turizmu s ?adou svatyní, které každorone navštevují miliony poutník?. V bezprost?edním okolí Záh?ebu se nachází nejvetší mariánské poutní místo Marija Bistrica, do kterého poutnici p?icházejí již více než 300 rok?. První psané dokumenty o Mariji Bistrici se datují již v roce 1209 a uctívání Matky Boží Bystrické zacíná již v XVI. století, kdy se socha Panny stává známou po svých zázracích vylécení a vyslyšených modlitbách. Dnes tuto svatyni tvo?í farní kostel Panny Marie, kostel Blaženého Alozija Stepinca pod širým nebem a jedinecná k?ížová cesta – kalvárie. Marija Bistrica je i centrem chorvatského meda?ského a perníká?ského ?emesla.

V Ludbregu, malém mestecku v Podravine nedaleko barokního mesta Varaždinu, se nachází výjimecná svatyne p?edrahé krvi Ježíšovy. V historických dokumentech je Ludbrešká farnost Svaté trojice zmínena v roce 1334, zatímco kostel je vybudován v roce 1410 a teprve rok poté knez, který držel mši svatou, spat?il v kalichu pravou krev a informoval o tom Vatikán. Ludbreg prohlásil poutním místem papež Lev X. v roce 1512.

V srdci Spitsko-dalmatské župy v Solinu, se Panna Marie uctívá již od VI. století. Tam chorvatská královna Jelena v X. století dala postavit baziliku s lodemi a cty?hrannými sloupy, ve které se konaly korunovace chorvatských král?. V Sinji, centru Cetinské krajiny, se nachází svatyne Panny Marie Sinjské, o které se ve?í, že pomohla k vítezství nad Turky v roce 1715, odkdy se tato triumfální bitva každorocne oslavuje známým rytí?ským turnajem – Sinjská alka. V okolí Kninu se nachází svatyne Panny Marie Biskupské, ve které se základy peti kostel? datují z období chorvatských vlada?? od IX. do XI. století. To podrucí bylo církevním i kulturním centremst?edovekého chorvatského státu.

V Rijece na Trsatu se nachází starobylá svatyne Matky Milosrdné, Matky Boží Trsatské, ke které se p?ichází výstupem po 561 schodech. Kostel Matky Boží Trsatské byl postaven v roce 1419a pozdeji dal chorvatský bán kníže Nikola I. Frankopan postavit prostrannejší kostel, který od roku 1453 trvale obývají františkáni.

Nejmladší v Chorvatsku je svatyne sv. Josefa na Dubovci u Karlovce, prohlášená v roce 1987.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Jedinecné svými výšivkami, katedrálou, lipicány a mešními víny, Dakovo je turistickým drahokamem východní Slavonie. Mestu dominuje bazilika sv. Petra se dvema 84 metr? vysokými zvoníky,postavená v roce 1882. Katedrála byla vybudována v období biskupa Josipa Jurja Strossmayera, který podnecováním budování mnohých církevních i hospodá?ských objekt? povzbudil rozvoj Dakovackého biskupství. Behem jeho 760 let dlouhé povesti totiž mnozí biskupové zanechali stopy svého p?sobení v dakovu. Tak v dobe biskupa Antuna Mandice byla v roce 1806 otev?ena první vysokoškolská instituce Slavonie, když byl vybudován Bohoslužební seminá?.

Bezprost?edne vedle katedrály se nachází vinný sklep se známými mešními víny, která se podávají jako lah?dka p?i zvláštních p?íležitostech. Tak se vždy nacházejí na stolech behem státních návštev Chorvatsku nebo prezentací, které Chorvatské turistické sdružení organizuje po celém svete pro p?edstavitele turistických pracovník? a noviná??.

Staromestské jádro ve slohu historicizmu a secese dnes poutá pozornost stále vetšího poctu turist?, kte?í do Chorvatska p?ijíždejí i cruisery co plují po Dunaji z Budapešti. P?i prohlídce mesta by se nesmela vynechat návšteva Státního h?ebcína lipicán?, jehož založení se datuje do roku 1506. Jejich kráse a ladnosti se kdysi obdivovala i anglická královna Alžbeta, která h?ebcín navštívila v roce 1972. Každým rokem lze lipicány videt i na tradicní kulturneturistické manifestaci Dakovacké výšivky, která se v cervenci 2007 konala po 41. Tento po?ad již dávno p?erostl národní rámce a letos p?ilákal interprety z peti kontinent? a na desítky tisíc návštevník? z celého sveta. Svými tradicními a daleko známými výšivkami, vypracovanými zlatou nití, zachovalými ?emesly a starými dovednostmi, Dakovo turist?m poskytuje p?ehršli možností pro kvalitní pobyt v p?vodním prost?edí.

Source: ?Croatia Tourist Board?

V dobe konání letošních „Varaždinských barokních veeer?“ krome ve meste Varaždin, byly soucasne po?ádané i koncerty v zámku Trakošcan, v Ludbregu, Lepoglave, Varaždinských toplicích, Krapine, Prologu, Zacretju, Križevcích, Stubickom Golubovcu, Osijeku a Vukovaru. Letos se k chorvatským hudebník?m poprvé p?ipojili i umelci z šesti evropských zemí – Slovinska, Rakouska, Madarska, Nemecka, Švýcarska a Slovenska, které bylo i partnerskou zemí letošních Varaždinských barokních vecer? – po?ádajíce koncerty i ve svých zemích. Tím Varaždínské barokní vecery, které se po?ádají téme? cty?i desetiletí a jsou již dávno známé jako významná kulturní manifestace i za hranicemi Chorvatska, tímto kulturním projektem sjednotily více evropských zemí.

Varaždin byl vždy centrem mestského kulturního života. V tomto barokním a kdysi hlavním meste Chorvatska se odjakživa muzicírovalo a jeho obyvatelé užívali v tónech slavných hudebních virtuos?, tanci a procházkách p?ekrásnými mestskými ulicemi…

V koloritu ulic mesta ve dnech Špancirfestu koncem srpna a zacátkem zá?í užívají stovky tisíc turist? z celého sveta i Barokními vecery, které se konají každé zá?í se zobrazuje tradice a zp?sob života starého Varaždinu. Prost?ednictvím svých barokních vecer? Varaždin p?ivádel nejen nejvetší svetová hudební jména, ale kulturou p?edstavoval i vlastní turizmus. Tak v dominantních budovách Starého Mesta, barokních kostelech a palácích, otev?ených pro cetné kulturní události, znovu vypisoval nové stránky o své bohaté povesti, zachovávajíce sv?j tradicní zp?sob života, který v realizaci kvalitních kulturních projekt? poznávají i turisté.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Britský list Guardian prohlásil nedávno Zadar svetovou cool destinací.

V reportáži, kterou vydal na svých stránkách Guardian uvádí, že Zadar je oblíbeným turistickým cílem s bohatou povestí, do kterého se snadno p?ijíždí silnicní, námo?ní nebo leteckou dopravou.

Jako jednu z možností pro p?íjezd do Zadaru zvláš? vycle?uje pravidelnou leteckou linku Ryanairu z Londýna. Na turistické trase mestem jako neobchodné místo zd?raz?uje kostel sv. Donáta, v nemž se po?ádají Zadarské hudební vecery, mo?ské varhany, jediné toho druhu na svete a procházku se zastávkou na kávu v ulickách Kalelargy. V reportáži také uvádí, že se Zadar v poslední dobe p?edstavuje i jako brána národních park?, protože v jeho blízkosti se nachází dokonce cty?i národní parky – Kornaty, Paklenica, Krka a Plitvická jezera. Krome cetných kulturních událostí s možností špickového ubytování v hotelových a jiných turistických objektech a bohatého nocního života, Guardian ctená?e upozor?uje na p?írodní krásy zadarského archipelagu. Proto jim závazne návštevu nedalekého Ninu s prohlídkou nejmenší katedrály na svete a kde každý bude mít štestí p?i splnení p?ání, pokud se dotkne nožního palce sochy Grgura Ninského.

Source: ?Croatia Tourist Board?

V Ogulinu, meste pohádek a mystiky, byl nedávno otev?en nove zrekonstruovaný Hotel Frankopan – malý cty?hvczdickový hotel, který se nachází v samotném mestském centru. Jedná se o objektu vybudovaném v 18. století pro administrativní pot?eby. Dostavován byl behem 19. století a na jeho konci byl p?etvo?ený v hotelove- pohostinský prostor a nyní je znovu adaptovaný a upravený podle konzervátorských p?edpis?.

V bezprost?ední blízkosti hotelu se nachází zámek Frankopan z XVI. století a tak je i sám hotel definovaný jako kulturní památka a valorizovaný jako stavba s výrazne urbanistickou architekturou a historickou hodnotou. Obklopuje ho p?ekrásný pejzáž, z kterého se naskytuje pohled na malebný ponor ?eky Dobré a mystickou horu Klek, s níž jsou spojeny cetné p?íbehy a báje.

Ogulin je pravým místem pro ty, kdo mají rádi klid. P?íjemné procházky mestem, v nemž se 18. dubna 1874 narodila chorvatská spisovatelka Ivana Brlic Mažuranic – chorvatský Andersen, v návštevnících zanechávají hluboký dojem v každé dobe a zvlášte ve dnech po?ádání Ogulinského pohádkového festivalu, který se tradicn koná dva dny behem cervna… Tehdy ožívají staré legendy a p?íbehy o mystické krajine v podnoží Kleku.

V dobe pobytu v hotelu Frankopan lze organizovat i aktivní pobyt v p?írode, provozovat extrémní sporty, zkoumání p?írodních krás i vlastních možností.

Nabízí se i možnost výberu mezi horskou cyklistikou po zakreslenýchcyklostezkách, jízdou na koni, potápením, horolezectvím, speleologickými výlety a alpinistickými výstupy. A výlety k nedalekémuj ezeru Sabljaci, k ponoru ?eky Dobré nebo na 20 km vzdálenou Bjelolasicu s upravenými sjezdovkami jsou necím, co zcela jiste umožní nacerpání síly z p?írody – zeme, hor, cerstvého vzduchu, zdravého jídla a pohostinných lidí.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Staré mesto Osor na ostrove Cresu, známé mezi milovníky klasické hudby i podle Osorských hudebních vecer?, které se již více než 30 let konají v katedrále na centrálním námestí starého mesta, je jedineené poctem kulturních památek. Mesto se nachází na jihozápadní strane ostrova Cresu, na úzké šíji, která spojuje ostrovy Cres a Lošinj v Primorsko-goranské župe. V dávné minulosti byly tyto ostrovy spojeny, ale pro pot?eby obchodu a Jantarové cesty byly oddeleny pr?plavem prokopaným u Osoru, který dnes nemá žádnou funkci. Mesto je obklopeno hradbami, z nichž lze vycíst osorskou povest, která sahá až do antické doby. Centru dominuje farní kostel Panny Marie (katedrála) z roku 1498 a ?adí se mezi nejkrásnejší renesancní památky v Chorvatsku.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Lokvarané a jejich hosté budou moci již brzy, podle plánu jehož realizace práve probíhá, užívat v plavení vorem po celém lokvarském jeze?e. Lokvarské jezero je jednou z mnohých „perel“ turistické nabídky Gorskog kotaru. Poskytuje pravé uspokojení všem milovník?m p?írody a sportovne-rekreacních aktivit, kterých je na jeze?e a kolem neho skutecne veliké množství. Dodatecnou motivací pro p?íjezd bude zcela jiste i tento vor, který se bude moci, až bude zanedlouho dokoncen, pronajímat k plavbe po jeze?e nebo na koupání do vzdálenejších míst.

Tradice plavení d?eva v Lokvách je totiž dlouhá téme? tolik, kolik existuje i Lokvarské jezero (akumulacní jezero vzniklo výstavbou p?ehrady v roce 1954) a vory zde byly obzvláš? populární behem 70 – 80 let minulého století. Práve kv?li tradici, ale i touze, aby se ješte více obohatila turistická nabídka Lokvarského kraje, jeden soukromý iniciátor zacal se stavbou voru. Jde o „dopravní prost?edek“, jehož dolní cást konstrukce je ze 48 svázaných sud?, na nichž je postavena d?evená konstrukce, v níž se m?že umístit až 40 cestujících. Vor bude samoz?ejme mít i d?evené lavice, které budou rozmístené podél jeho ohrady a bude mít i adekvátní ochranu p?ed deštem a sluncem. Vor bude mít i malý kapitánský m?stek a plavidlo bude krome „mo?ského vlka“ ?ídit i jeden pr?vodce plavby.

To, cím by mel vor p?ilákat turisty, krome toho, že se s ním bude moci k?ižovat po jeze?e, je i „cesta starou historickou trasou Lujzijanom“.

Vor se totiž bude pohybovat p?esným smerem této hi storické trasy, která „zmizela“ v polovine minulého století a to cástecne práve „díky“ výstavbe Lokvarského jezera, které Lujzijanu „potopilo“. Plavba a rozhovor s pr?vodci behem cesty umožní podrobnejší seznámení s touto historickou trasou, p?icemž se turisti samoz?ejme budou moci i osvežit koupáním v jeze?e a p?ipravit piknik na jeho b?ehu.

Source: ?Croatia Tourist Board?