:: Chorvatsko blog ::

Vetšine gurmán?, nejen v Chorvatsku, ale i ve svete, již p?i samotné zmínce lanýže zazá?í oci, sbehnou se jim sliny a chu? náhle vzroste. A nejen pro svoji“božskou“ chu? ale i pro tajuplnost, která je s nimi spojena, lanýže jsou dnes jednou z nejoblíbenejších lah?dek ve svete potravin, „bezesporným králem kucha?ství“, jak jim mají Istrané ve zvyku ?íkat.

S lanýži je spojováno mnoho pochybností. První se vztahuje ke zp?sobu jejich sberu, protože lanýž je houba ukrytá pod zemí. V p?írode je není možné najít bez pomoci zvláš? vycvicených ps? i když ho charakterizuje výjimecne intenzivní v?ne. Dále, lanýž roste pouze v nekterých druzích zeme, u nás ho lze najít jedine na istrijském poloostrove, kde se mu da?í v šedivé, jílovité p?de, jaká je v istrijském vnitrozemí, p?esneji ?eceno v dubovém lese kolem Motovunu a od Motovunu dále na sever k Lanišcu, podél ?eky Raše na jihovýchod a v okolí Pazinu na jihu poloostrova. Istrané obzvlášte oce?ují bílý lanýž, jehož sezona je na podzim a p?ipravují ho co nejd?íve po jeho vyjmutí ze zeme. Práve proto podzim na Istrii a v jejích malých specializovaných restauracích a selských hospodá?stvích dýchá zvláštní náladou a atmosférou. To platí p?edevším pro období od poloviny ?íjna do poloviny listopadu, kdy se po celé Istrii konají „Dny lanýž?” – velké množství akcí, které mají spolecný cíl – oslavovat jedinecnost istrijského lanýže. V tech t?iceti dnech se v?ne lanýž? ší?í z mnohých talí?? a návštevníci se ze všech kraj? Chorvatska i sveta slévají na Istrii aby užívali v chuti nejznámejšího svetového afrodizijaku. Dny lanýž? zacaly 7. ?íjna lidovou slavností v Sovinjaku, malebném míste v istrijském vnitrozemí, z jehož hradeb je impresivní výhled na okolní kopce.

Stejný den byl v Livadách zahájen 14. trh bílého lanýže, populární „Tuberfest”, v jehož rámci se koná i výber nejvetšího a nejhezcího lanýže. Události v Livadách pokracují i v následujících dnech, kdy se konají trhy zemedelských produkt?, degustace olivových olej? a kucha?ský festival lanýž?. V listopadu se Dny lanýž? stehují do Buzetu, kde se 3. a 4. koná Víkend lanýž? / Gastronomické setkání „Chute Buzeštiny” – výstava lanýž? a jiných p?vodních produkt?, etno a gastro nabídka, malý kurz p?ípravy jídel z lanýž?, „lov” na lanýže a doprovodný kulturní program. Dny budou koncit v Livadách, kde se 12. listopadu v restauraci Zigante bude po?ádat slavnostní vece?e na oslavu 8. výrocí nálezu nejvetšího bílého lanýže, který byl dokonce zapsán do Guinessovy knihy rekord?.

Pro ty, co p?i nejlepší v?li nestihnou navštívit Dny lanýž? uvádíme nekolik restaurací, které vzhledem ke kvalite nabídky doporucuje Turistické sdružení Istrie: Zigante v Livadách, San Rocco a Morgan v Brtonigle, Marino v Momjanu, Igor a Malo selo v Bujích, Pod voltom v Motovunu a Stara Oštarija, Toklarija a Vrh v Buzetu.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Na st?edodalmatském ostrove Hvaru, známém jako jednom z nejslunnejších ostrov?, byl behem cervna otev?en ješte jeden luxusní hotel, jehož nabídka se zakládá na bohatém výberu.

Adriana Hvar marina hotel & spa, jak zní plné jméno hotelu, je umístený p?ímo na hvarském náb?eží s vyhlídkou na nejznámejší hvarské lokality – katedrálu sv. Štepána, Arsenál, Pjacu (Námestí) a hvarský p?ístav. Jedná se vlastne o zrekonstruovaném objektu, který provozuje hotelová spolecnost Suncani Hvar a v nemž se host?m poskytuje možnost ubytování v 50 de lux pokojích, devíti klasických apartmánech a nekolika spa-specific apartmánech.

Hotel má vysokou cty?hvezdickovou kategorii a krome klasických se v nem nabízí i ?ada atraktivních dodatecných obsah?, jako je krytý vyh?ívaný bazén s mo?skou vodou, ve kterém se hosté budou moci koupat behem celého roku. Na hotelové terase je otev?ená restaurace, klasický bar a atraktivní The Top sky garden bar, který se pro sv?j luxusní design a výjimecné prost?edí zcela jiste stane ješte jedním oblíbeným místem Hvaran? a jejich host?.

Ale nejatraktivnejší cástí nabídky je nové Senzori spa centrum, ve kterém se nabízí mnohé terapeutické a procedury krásy, masáže a cetné spa programy jako jóga a relaxacní výlety do p?írody. Centrum zabírá celkem t?i poschodí – kolem 1 400 ctverecních metr?, v nichž jsou umísteny všechny vnejší i vnit?ní obsahy.

Hotelová nabídka se proto vetšinou zakládá na konceptu wellnessu a spa a že se jedná o skutecne vysoké kvalite dokazuje i skutecnost, že se Adriana Hvar marina hotel & spa nedávno stal rovnoprávným clenem prestižního svetového seskupení – The Leading Small Hotels of the World.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Behem šedesátiletého p?sobení se Jadranka d.d. z Malého Lošinje rozvinula v jednu z nejúspešnejších hotelových spolecností v Chorvatsku. Založena v roce 1947 rozhodnutím Národního okresu Mali Lošinj, kdy ji byly sve?eny do správy hotely Alhambra a Istra a zacátkem šedesátých let zacala výstavba hotelu Helios na Cikatu a hotelu Punta ve Velom Lošinju. Koncem šedesátých let byl postaven hotel Bellevue, zatímco v roce 1977 byl otev?en hotelový komplex Suncane uvale, v jehož soustave jsou hotely Aurora a Vespera. Paralelnc s hoteliérstvím Jadranka v šedesátých létech rozvíjela i kempink nabídku, aby se pozdeji zacala zabývat i jinými cinnostmi, mezi nimiž v poslední dobe vzr?stá d?ležitost aktivit spravování majetku.

Do roku 2005 Jadranka d.d.provozuje cinnost jako hotelove pohostinská firma, kdy je založena Grupa Jadranka, ve které je Jadranka d.d. majitelem t?í dce?iných spolecností – Jadranka hotely d.o.o., Jadranka kempy d.o.o a Jadranka obchod d.o.o. Jadranka je i spolumajitelem Letište Lošinj stejne jako i Jadranky Jachtingu, která v letošním roce zacala i s provozováním charteru se šesti vlastními novými lodemi.

Dnes Jadranka spravuje šest hotel? a nekolik malých vil, umístených ve t?ech samostatných a specificky položených turistických zónách a šest neubytovacích pohostinských objekt?. V minulém roce zaznamenala kolem p?l milionu nocleh?, p?icemž kolem 35 % host? v jejích hotelech pobývalo více než jednou. V oblasti kempinku disponuje celkem se cty?mi autokempy na ostrovech Lošinj a Cres – Slatina, Baldarin, Bijar a Cikat – a s ohledem na námo?ní tradici Lošinjan?, ve spolupráci se zahranicním partnerem zahájila i projekt rozvoje nautického charterového turizmu.

V šedesáti létech rozvoje turizmu Jadranka vždy pecovala o ochranu životního prost?edí a valorizovala jeho kulturní a tradicní rysy. Tak p?i oslave 60. výrocí cinnosti, místo obvyklých podekování a uznání, prost?edk venovala na umístení Apoksiomena v Lošinjském muzeu.

Jedná se o unikátní soše ?eckého atlety ze 4. století p?ed Kristem, vyzvednuté z mo?e práve u Malého Lošinje, která je v soucasnosti vystavena v Archeologickém muzeu v Záh?ebu.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Za úcelem obnovy tradicního dedictví a jeho uvádení do funkce turizmu se v celé Baranji, která se nachází v krajní severovýchodní cásti zeme, v letošním roce zapocne s realizací a obnovou desítky nových turistických projekt?.

Jedním ze zajímavých projekt? je zcela jiste „Etno ulice zapomenutých cas?“, na jejíž úprave se již intenzivne pracuje. Ulice se nachází ve vsi Karanac, v samotném srdci Baranje, která je v turistickém svete již známá pro svoji atraktivní nabídku selského turizmu. Jedná se totiž o populární Baranjské kuci – Baranjské usedlosti, selské domácnosti, za kterou se buduje zmínená „ulice vzpomínek“.

Majitel Baranjske kuce se rozhodl doplnit nabídku a tak se budou moci v této ulici již brzo videt tradicní slavonské sýpky a zanedlouho se zacne i se stavbou ková?ského domu z bláta, chladírny, hrncí?ské a truhlá?ské dílny a ?adou jiných „zapomenutých“ obsah?. Krome tohoto projektu, v Karancu bude otev?ena ješte jedna stará kovárna, címž ves získá epitet pravého slavonského skanzenu.

Mezi ostatními turistickými projekty se zvýraz?uje obnovení tradicního vinného sklepa ve vsi Gajic planina.

Nejvíce prost?edk? pak bude investováno do obnovení p?ístavište v Chránené krajinné oblasti Kopacki rit. Jedná se o prostoru, kde se u p?ístavište na míste staré restaurace Komarac postaví p?íst?ešek s vyhlídkou, což doplní stávající turistickou nabídku Kopackého ritu.

Stavet se bude i ve známém baranjském cílovém míste selského turizmu, ve vsi Bilje, kde je v plánu úprava p?vodního baranjského obydlí a i mesto Beli Manastir „obdrží“ své pravé baranjské etno stavení.

Source: ?Croatia Tourist Board?