:: Chorvatsko blog ::

Jako mnohá jiná evropská mesta i Dubrovník v letošním roce dostal dva kabrio-autobusy, urcené pro turistickou prohlídku mesta a hlavním úkolem autobus? není jen p?evoz turist?, ale evokování vzpomínek na dubrovnickou tramvaj, která kdysi dávno každodenne jezdila mestskými ulicemi.

Vzhledem, barvami a rozeznatelným zvonkem autobus již nyní neodolatelne p?ipomíná tramvaj, která dubrovnickými ulicemi jezdila od roku 1910 do roku 1970.

Po nekolika dnech jízdy v pravidelné mestské doprave kabriobus zcela p?ešel na jízdu oznacenou turistickou linkou. Turisté tak budou moci objet mestské cásti od Pil do Babinog kuka a bus vozí i na dve vyhlídky – most dr. Franje Tudmana a vyhlídku s pohledem na mestské jádro.

Moderní technologie umožnila do kabriobusu zabudovat systém odborného autopr?vodce, s jehož pomocí turisté budou moci behem prohlídky, která trvá hodinu a p?l, poslouchat „p?íbeh o Dubrovníku“ dokonce v deseti svetových jazycích.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Jedinecná gastronomická manifestace v jejíž záverecné cásti mohou jednou za rok užívat turisté historického mesta Ninu má znacne vyšší zámer, než jen po?ádání jedné atraktivní turistické události. Celý projekt p?ed peti léty zahájilo Turistické sdružení mesta Ninu, aby povzbudilo organizovanou výrobu „šokolu“ a prost?ednictvím pohostinské nabídky p?edstavilo p?vodní hodnoty svého kraje. Šokol je originální uzená?ský výrobek, který je po staletí spojován s ninským podrucím a podle tradicního a dob?e st?eženého receptu se vyrábí v severozápadní cásti Zadarské župy. P?ipravuje se z cerstvé vep?ové krkovice z domácího chovu postupem, podobným p?íprave pršutu – t?i až sedm dní pono?ený v cisté mo?ské vode, pak se nakládá do sva?eného cerveného vína a obloží s nekolika druhy ko?ení (pep?, h?ebícek, muškátový o?íšek), kterými se potom maso <<špikuje>>.

Zvláštním zp?sobem se zaváže provazem a poté nekolik dn? suší v udírne a pak na bó?e (buri), která je podle tvrzení obyvatel ninského kraje nejd?ležitejší pro sušení šokolu. Totiž jedinecné mikroklima, které v sobe sjednocuje bórou donesený mo?ský a horský vzduch, obohacený v?nemi a složkami lécivých bylin z Velebitu, ovliv?uje proces sušení a kvalitu ninského šokolu.

Výroba šokolu má nekolikastoletou povest a je soucástí rodinné gastronomické tradice ninského kraje, v nemž se kdysi rozvíjel chov dobytka a jeho výroby se úcastnili i nejmladší clenové rodin.

Vzhledem k tomu, že se vyrábel ve velmi malém množství, kdysi se servíroval p?edevším pouze vybraným host?m a i dnes se nabízí jako zvláštní pochoutka. Podle zachovalé tradice se šokol konzumuje p?i p?íležitosti svátku zjevení Panny Marie Zecevské v roce 1516, ke které se každým rokem ve?ící 5. kvetna a 15. srpna vydávají na pou? lodkami a pešky na ostr?vek Zecevo a po mši svaté si tradicne pochutnávají na šokolu. Podnecování jeho organizované výroby, o kterou má místní obyvatelstvo ninského kraje stále vetší zájem, je zárukou, že v chutích a v?ních této originální pochoutky bude moci v budoucnosti užívat i stále více turist?.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Americký vydavatel turistických pr?vodc? Lonely Planet vydal nového turistického pr?vodce o Chorvatsku, který na 304 stránkách popisuje chorvatskou krajinu, pob?eží, ostrovy, stejne jako vnitrozemí a etno gastronomickou nabídku, charakteristickou pro každou jednotlivou oblast.

Autorka Karen Torme Olson pr?vodce rozdelila do cty?ech logických cástí – Get under the skin, Rest Easy, Dine Al Fresco a Get Around a každá z nich popisuje r?zné segmenty chorvatského dedictví, kultury a každodenního života.

V první cásti pr?vodce pod názvem „Get ander the skin“ popisuje bohatství a rozmanitost chorvatského kulturne-historického dedictví, zatímco v kapitole „Rest Easy“ nabízí užitecné servisní informace jako kde se ubytovat, s d?razem na autentické p?ímo?ské kamenné domy a apartmány.

V kapitole „Dine Al Fresco“ uvádí popis autentické etno a gastronomické nabídky, restaurací a specialit, které se podle jejího mínení nesmejí vynechat p?i pobytu v Chorvatsku.

Je tu i cást „Get Around“ s mapou atrakcí a p?írodních krás, které je nutné videt, zatímco v cásti pr?vodce „Talk to talk“ uvádí praktické rady, slova a výrazy, které mohou turist?m pomoci v komunikaci s místním obyvatelstvem.

Vydáním nejnovejšího pr?vodce o Chorvatsku Lonely Planet znovu vyjád?il uznání turistickému Chorvatsku poté, co ho zacátkem roku 2005 prohlásil jedním z nejžádoucnejších svetových turistic kých cíl?.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Jeden nejvetších ostrov? v chorvatské cásti Jadranu – ostrov Krk – je podle mnohého jedinecným. P?ijet na ostrov a ubytovat se na tam pouze v jedné lokalite je velikou chybou, protože tím se ztrácí možnost poznávání bohatého ostrovního dedictví, které se jednoduše m?že prozkoumat i na kole.

Krk má rozlohu kolem 400 ctverecních kilometr?, jeho nejvyšší vrch Obzova se nachází ve výšce 569 metr? a celý ostrov má dokonce 68 osad. Vzhledem k bohatství ostrovních obsah? se dokoncuje i projekt úpravy cyklostezek dlouhých kolem 130 kilometr?, které jednoduchým zp?sobem budou spojovat téme? všechny ostrovní atrakce.

„Ostrovní transverzála“ jak se stezka nazývá, je vlastne synthesou všech existujících peších a cyklistických stezek, jejichž dodatecnou úpravou, vzájemným propojením, oznacováním a zakreslením do mapy pomocí GPS systému, byla vytvo?ena velmi atraktivní cyklostezka.

Stezka z vetší cásti vede práve p?es nejatraktivnejší podrucí Krku – netknutou p?írodou, v jejíž blízkosti se nachází cetné kulturnehistorické památky a archeologické lokality. Krk oplývá i mnohými p?írodními fenomény, jeskynemi jako je Biserujka u Dobrinja. Pob?eží je také dob?e clenité – s mnohými zátokami, písecnými plážemi a zálivy, z nichž zvláš? vyniká záliv Soline s lécivým bahnem.

Na ostrove se nachází i dve jezera – Jezero a Ponikva a t?i ?eky – Veli neboli Dobrinjski potok, Vretenica a Vela Rika. Zvláš? atraktivní jsou i krcké ornitologické rezervace, kde sídlí belohlaví supi – na malém ostr?vku Prvici, který se nachází u samého Krku a na severovýchodní strmé cásti pob?eží ostrova Krku.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Známý podle kvalitních turistických obsah?, kulturních událostí a atraktivních manifestací, Zadar je nevyhnutelným místem na turistické mape Chorvatska. Stací zmínit pouze mo?ské varhany, zabudované do Zadarského náb?eží, které souzvukem mo?e p?itahují návštevníky a jsou jediné toho druhu na svete. Je nutné p?ipomenout i Hudební vecery ve sv. Donatu, Zadarské divadelní léto, Festival moderní hudby i Noci úpl?ku, kdy se na Zadarském náb?eží zhasíná osvetlení, aby se jen p?i svetle svítilen mohl mesíc p?edstavit v plném lesku a život vrátit do nejaké minulé doby. Tento festival kultury a zvyk? zadarského kraje p?itahuje desetitisíce turist?, kte?í p?i tradicní hudbe a tanci mohou užívat v chutích a v?ních bohatých tabulí zadarského regionu a ostatních cástí Chorvatska.

Letošní pobyt v Zadaru si mnozí turisté zapamatují podle neobycejné manifestace <<Millenium Jump>>, která pro rekord Guinnessovy knihy uspo?ádala nejhromadnejší skok po hlave ze Zadarského náb?eží – celkem 1503 skokan?.

Krome promocního zábavného i turistického oznacení v realizaci celého tohoto projektu, který organizovalo Turistické sdružení mesta Zadaru, zvláštní d?raz byl kladen na ekologii a ochranu mo?e od nebezpecných chaluh a pro tisícovou fotografii známého chorvatského fotografa Šime Strikomana byl p?i té p?íležitosti na oblázkové cásti náb?eží z lidských tel sestaven nápis <<Zadar – Croatia Millenium Jump>>. Celou podívanou sledovaly cetné televizní stanice z Chorvatska i zahranicí, p?icemž VOX A RTL p?ímo vysílaly do sveta zábery ze Zadarského náb?eží plného lidí, kte?í skácou do cistého mo?e.

Source: ?Croatia Tourist Board?

V umacké spolecnost Istraturist byla v techto dnech dokoncena výstavba nových atraktivních istrijských vil, které se nyní staly soucástí turistického komplexu Stella Maris v bezprost?ední blízkosti mesta Umagu.

S investicemi v hodnote kolem 17 milion? EUR komplex Stella Maris byl p?etvo?en ve výjimecne p?íjemný prostor pro odpocinek – jedná se o území cca 80 tisíc ctverecních metr?, kterým dominuje stoletý borovicový les, obklopený p?itažlivou lagunou. Na tom prostoru se i d?íve nacházely ubytovací kapacity, ale komplex je nyní modernizován – doplnen novým luxusním resortem Istrijských vil.

V celém resortu mají turisti k dispozici celkem 280 ubytovacích jednotek cty?hvezdickové kategorie. Každá vila má svoji soukromou zahradu, která skvele zapadá do obrazu jinak malebného poloostr?vku, izolovaného od dopravy, hluku a aktivit ostatní cásti komplexu.

Hosté mohou, krome v luxusu svých vil, relaxovat i v nové Acqua Chill Out zóne s bazény, prostorem na opalování a relaxaci.

P?i za?izování kompletního prostoru se s velikou pozorností p?istupovalo i k za?ízení restaurace, kde se p?edevším nabízejí mo?ské speciality a chute istrijské tradicní kuchyne.

Podél nove upravené pláže lze p?ekrásnou pešinou dojít až do historického jádra Umagu.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Staré mesto Osor na ostrove Cresu, známé mezi milovníky klasické hudby i podle Osorských hudebních vecer?, které se již více než 30 let konají v katedrále na centrálním námestí starého mesta, je jedineené poctem kulturních památek. Mesto se nachází na jihozápadní strane ostrova Cresu, na úzké šíji, která spojuje ostrovy Cres a Lošinj v Primorsko-goranské župe. V dávné minulosti byly tyto ostrovy spojeny, ale pro pot?eby obchodu a Jantarové cesty byly oddeleny pr?plavem prokopaným u Osoru, který dnes nemá žádnou funkci. Mesto je obklopeno hradbami, z nichž lze vycíst osorskou povest, která sahá až do antické doby. Centru dominuje farní kostel Panny Marie (katedrála) z roku 1498 a ?adí se mezi nejkrásnejší renesancní památky v Chorvatsku.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Lokvarané a jejich hosté budou moci již brzy, podle plánu jehož realizace práve probíhá, užívat v plavení vorem po celém lokvarském jeze?e. Lokvarské jezero je jednou z mnohých „perel“ turistické nabídky Gorskog kotaru. Poskytuje pravé uspokojení všem milovník?m p?írody a sportovne-rekreacních aktivit, kterých je na jeze?e a kolem neho skutecne veliké množství. Dodatecnou motivací pro p?íjezd bude zcela jiste i tento vor, který se bude moci, až bude zanedlouho dokoncen, pronajímat k plavbe po jeze?e nebo na koupání do vzdálenejších míst.

Tradice plavení d?eva v Lokvách je totiž dlouhá téme? tolik, kolik existuje i Lokvarské jezero (akumulacní jezero vzniklo výstavbou p?ehrady v roce 1954) a vory zde byly obzvláš? populární behem 70 – 80 let minulého století. Práve kv?li tradici, ale i touze, aby se ješte více obohatila turistická nabídka Lokvarského kraje, jeden soukromý iniciátor zacal se stavbou voru. Jde o „dopravní prost?edek“, jehož dolní cást konstrukce je ze 48 svázaných sud?, na nichž je postavena d?evená konstrukce, v níž se m?že umístit až 40 cestujících. Vor bude samoz?ejme mít i d?evené lavice, které budou rozmístené podél jeho ohrady a bude mít i adekvátní ochranu p?ed deštem a sluncem. Vor bude mít i malý kapitánský m?stek a plavidlo bude krome „mo?ského vlka“ ?ídit i jeden pr?vodce plavby.

To, cím by mel vor p?ilákat turisty, krome toho, že se s ním bude moci k?ižovat po jeze?e, je i „cesta starou historickou trasou Lujzijanom“.

Vor se totiž bude pohybovat p?esným smerem této hi storické trasy, která „zmizela“ v polovine minulého století a to cástecne práve „díky“ výstavbe Lokvarského jezera, které Lujzijanu „potopilo“. Plavba a rozhovor s pr?vodci behem cesty umožní podrobnejší seznámení s touto historickou trasou, p?icemž se turisti samoz?ejme budou moci i osvežit koupáním v jeze?e a p?ipravit piknik na jeho b?ehu.

Source: ?Croatia Tourist Board?

Welcome to WordPress. This is your first post. Edit or delete it, then start blogging!